pondělí 23. února 2015

Restaurování starých reprobeden - 4. Závěr

Oživení

Dříve, než dojde k finálnímu sešroubování reprobeden a jejich umístění na trvalé místo v obývacím pokoji, je třeba je vyzkoušet "na stole". Hlavní je ověřit, že reproduktory fungujou správně, nic nedrnčí a všechno je propojeno, jak má být.

Hned, jak jsem zapnul zesilovač, objevilo se v bednách známé loupnutí ukazující, že elektrony štastně tečou až do reproduktorů (po domácku vyrobený zesilovač neobsahuje ochranu proti loupnutí).

Poté, co jsem však poslal první song do zesilovače, z reproduktoru začala hrát hudba pochybných kvalit, který lze těžko popsat. Po krátkém zkoumání mi to došlo: Ve frekvenčních výhybkách jsem udělal fundamentální chybu - prohodil jsem cívky pro horní a dolní propust. Po opravě se zvuk z beden výrazně zlepšil. Svou chybou jsem si na vlstní kůži ověřil, že frekvenční výhybky mají smysl a jak se zvuk zhorší, pokud se udělají nesprávně.

Testy

Na internetu se dají poměrně snadno najít vzorky různých zvuků a melodií, kterými můžete v domácích podmínkách ozkoušet chování reprobeden.

Jako první test jsem použil hudbu nalezenou jako "bass test" na youtube: http://youtu.be/8b-FEaGJG8Y.

Pro specifičtější otestování je lepší použít testy umělé, ve kterých je přehráván periodický signál postupně v určitém frekvenčním rozsahu. Použil jsem test s pomalu stoupající frekvencí 20Hz až 20kHz (http://youtu.be/qNf9nzvnd1k), abych ověřil, zda v některém frekvenčním pásmu se reprobedna nechová špatně.

Test se vyplatil, v určitých frekvencích bedny drnčely, což bylo způsobeno nedobře dotaženými šrouby. Dále se mi zdálo, že se v některých frekvencích reprobedna chová trochu výrazněji či hlasitěji než v jiných frekvencích. To může být způsobeno stářím beden (možná i 40let), absencí tlumícího rouna či celkovým "amatérským" způsobem provední bedny.

Jeikož nejsem fanoušek hlasité hudby, předpokládám, že se v běžném obývákovém provozu problémy nebudou projevovat.

Závěr

Restaurovat staré reprobedny mě stálo něco málo přes 2000Kč a strávil jsem na tom přibližně 12 hodin času. Nejnáročnejší byly mechanické práce - broušení, úprava otvorů, tmelení, lepení a lakování. V prostředí malého zděného sklepa v suterénu bytového domu s minimálním prostorem to byla docela výzva, ale nakonec se vše povedlo a skromný obývák zdobí slušivě vypadající kus hrajícího nábytku:)



Přejít na:

Žádné komentáře:

Okomentovat