Oprava trafa akuvrtačky

Jednoho kráskného kutilského dne mi odešla moje low-cost akuvrtačka Einhell BT-CD 18 1h. Přesněji, odešla mi "jen" nabíječka, ale co dělat s vrtačkou a baterkama, když je nemůžete použít?

Protože jsem kutil s maturitou z elektroprůmyslovky a vrtačka velice dobře a dlouho sloužila, nechtel jsem se všeho jen tak zbavit a koupit novou. Byla tu možnost, že se jedná o drobnou poruchu, např. přepálená pojistka.

Rozebrání

Nabíječka má zespodu ctyři šrouby, je to v pohodě.... jenže: kdosi v nekonečné potřebě zabránit opravě tohoto zařízení, osadil výrobek jedním bezpečnostním šroubem. Šroub je jakousi mutací obvyklých šroubů. Není křížový, ani klasický, je něco mezi - má tvar "Y", tedy jakási trojcípá hvězda.

Už jsem se s tímto způsobem "zabezpečení" setkal. U naší low-cost mikrovlnky. nevím, kolik lidských životů bylo zachráněno díky zamezení neodborného vstupu pod dekl spotřebiče, rozhodně si troufnu říci, že tisíce tun opravitelných elektrozařízení skončilo na smetišti jen díky nemožnosti se dostat "dovnitř". Skvělá doba.

Nejdřív zkouším trochu násilí, jestli plast pod tímto humus-šroubkem nepovolí. Drží to jako skála. Sbírám po domě všechny druhy šroubováků a zkouším. Nakonec se povedlo šroub povolit a sundat jedním plochým tenkým šroubováčkem, který se správně zakousnul. Zabezpečí úspěšně hacknuto, jede se dál.

Průzkum plošného spoje

Musím uznat, že v jednoduchosti je síla. Zde mne mile překvapilo, že elektronika nabíječky - tedy plošný spoj, je "easy" zapojení z devadesátých let, tedy z dob mé platné maturitní zkoušky. Není zde žádný mega obvod zalitý v asfaltu. Naopak ze na první pohled najít usměrňovací můstek, filtrační kondenzátor, relátko, dal39 pasivní součástky a jeden integrovaný obvod, který s trochou štěstí, bude snad v pořádku.

Hledání poruchy

Nyní dochází k nejdůležitějšé části celé činnosti - nalezení místa poruchy. Podrobně prohlédů všechny součástky. Žádná nevykazuje zjevné požkození. Ani pojistka není přetavená.

Co teď? Nezbývá, než celou nabíječku oživit a multimetrem hledat místo, kde chybí napětí... Za pár vteřin zjištěno, že napětí není nikde. Tedy už transformátor nedává ani kapku.

Transformátor je v tahu. Primární vinutí má nekonečný odpor, asi je přetavené.

Rád bych ověřil, zda trafo s sebou do věčných lovišť nevzalo i eletroniku. Bohužel nejsem vybaven regulovatelným zdrojem. Podle štítku dává nabíječka na výstupu 18V stejnosměr. Na plošném spoji chybí výkonnový prvek či vysokonapěťové součástky, tipuji že na vstupu elektroniky bude přibližně také 18V.

Pokus: Vytahuju nabíječku na autobaterii - dává 12V a to by mohlo pro ověření stačit. Po zapojení autonabíječky na vstupní můstek se rozsvítí mně známá, zelená kontrolka. Přiložím akumulátor a zkusím stisknout tlačítko k nabití. Relátko začne cvakat spolu s blikáním červené kontrolky - tedy nabíjení... super, zdá se, že vše maká. Jen 12V je dost málo na stabilní nabíjení.

Rozebrání transformátoru

Opět se přesvědčuji, že všechny (low-cost) výrobky nejsou určeny k tomu, aby se je kdokoli pokoušel opravit. Plechy transformátoru jsou totiž zality v laku a vypadá to, že není v lidských silách trafo vůbec rozebrat. Připravím si správné náčiní a pokouším se porušit fyzikální a ekonomické zákony.

Plech není možné vyndat bez požkození. Nemaje, co ztratit, rvu to co se dá... Asi po deseti minutách je totálně zdevastovaný plech konečně venku.

První plech je zničen. Další dva tři plechy jsou o něco lépe a po vyndádní nejsou tolik zohýbané. Pak se konečně vše zrychlí a plechy jdou ven zcela bez požkození.

Konečně je trafo rozebrané, jádro s vinutími je vysvobozeno.

Tepelná pojistka

Obe vinutí jsou pokryty izolační páskou. Snažím se jí odstranit z primárního vinutí - a ejhle - narazím na podivnou součástku.

Po bližším zkoumání a googlení zjištuji, že se jedná o tepelnou pojistku. K mé smůle jde o pojistu jedorázovou. Tedy po dosažení cca 130 stupňů dojde k přetavení a můžete celou akuvrtačku vyhodit. Tipuji, že problémem je právě přetavení této kamikadze součástky, vyřazuji ji z obvodu a zkouším odpor vinutí. Vinutí již není přerušeno.

Rád bych ještě na zkoušku celé trafo na stole zprovoznil. Beru většinu plechů trafa a nahrubo je naskládám přes jádro a stáhnu izolačkou, aby se trafo nerozpadlo. Ještě připojím kabel od zásuvky a trafo vyzkouším.

Po zapojení do zásukvy začne trafo dost vrčet. Je to těmi povolenými plechy jen tak staženými izolačkou. Nicméně na sekundárním vinutí máme krásných střídavých 23V.

Koupit či nekoupit

Koukám do ceníku jednoho elektro obchodu a vše je jasné: jednorázová pojistka stojí cca 15 korun, vratná asi 150kč. Chvilku váhám, zda objednat nějakou pojistku a platit poštovné či co ale pak si říkám, že trafo zapojím bez ní. Sice to nedělám s čistým svědomím, ale risknu to a budu počítat, že musím nabíjet na větraném místě z dosahu hořlavých předmětů a hlavně nepřetěžovat.

Doplnění: Rozhodně tímto nedoporučuji odstranění jakýchkoliv pojistek, tepelných nevyjímaje. Nabíječka mi odešla, když jsem intenzivně nabíjel v horku a tato low-cost nabíječka na to není nejspíš stavěna.

Opětovné sestavení transformátoru

Složit trafo je mnohem jednodušší, než ho rozebrat. Dokonce se mi povedlo dostat všechny plechy do jádra. Tedy poslední dva s použitím kladiva. Zbyl jen ten totálně požkozený plech.

Když je trafo v celku, uvažuji, zda by nebylo vhodné plechy zamáznout nějakým lakem nebo barvou, aby se samy nerozlezly nebo nevrčely. Vzhledem k tomu, že trafo po zapojení téměř nevrčí ani v provozu,v krabice je celkem na těsno a plechy celkem drží samy od sebe, nakonec nic nelakuji. Ješte zbývá vše vyzkoušet.

Frčí jak po másle.

Závěr

I dnes je možné v domácích podmínkách ledacos opravit. Mám rád, když staré věci stále slouží. To, bohužel, není filozofie dneška. Ekonomika si žádá, aby se staré či mírně požkozené vyhodilo a koupil se novější a lepší model. A to je vidět i na způsobu výroby, kde se výrobce snaží věci dělat neopravitelné, nerozebiratelné a všemožně zatavené. Škoda pro kutily, škoda pro ekologii.